Sbal se a vypadni: Otevřený dopis Zacku Snyderovi
Sbal prachy a vypadni, než tě sežere těhotná nemrtvá nebo její zombie tygr na mazlení. Zack Snyder se v Armádě mrtvých (Army of the Dead) ustřelil – a nefunguje to. Nejsem překvapená.
Armáda mrtvých mohla být ledačíms. Nejvíc ze všeho asi svižným, trochu ujetým, přesto/proto zábavným heist movie v kulisách apokalyptického zombie akčňáku, kterému bychom Snyderův oblíbený sépiový filtr a přemíru slow motion záběrů pravděpodobně odpustili. Bohužel, Armáda mrtvých není svižným, ujetým a zábavným heist movie s kulisách zombie akčňáku. A protože tohle je podruhé v krátkém časovém horizontu, co mi Zack Snyder ukradl několik hodin života velice špatným filmem, rozhodla jsem se vyjádřit svoji nespokojenost tou nejméně agresivní možnou formou, která je zároveň adekvátní kvalitám aktuální tvorby Zacka Snydera.
Milý Zacku!
Tak jak to jde, ty stará vojno? Moc dobře asi ne, co? Poslyš, já vím, že posledních pár let bylo na hovno. Měl jsi to těžký a naprosto chápu, že ses chtěl co nejdřív vrhnout zpátky do práce. Možná by ale stálo za to na příštím sezení s terapeutem probrat, jestli je traumatizování dalších lidí opravdu tím nejlepším způsobem, jak se vypořádat s vlastními problémy.
Když vyšel trailer na Armádu mrtvých, čekala jsem – a nebyla jsem sama – dvě vizuálně poutavý hodiny zombie střílečky, kde Dave Bautista možná dá, možná nedá pěstí zombie tygrovi ve zpomaleným záběru. Nic světobornýho, ale přesně to by mi chutnalo. Tak proč jsem místo toho dostala rozvleklý rodinný drama plný stereotypních postav a šablonovitých dialogů typu „Nezlobím se na tebe, proto, co jsi udělal, ale proto, že jsi o tom se mnou nemluvil“?
Pojďme si nejdřív probrat ty tvoje alfa zombies, jo? Vzal jsi bezduchý žánrový nástroj a dal mu schopnost myslet, mít a vnímat emoce a plodit zombie miminka. Byl to pokus posunout zombie filmy dál, nebo jenom snaha urvat pozornost? Ale popravdě, kámo, protože – jak sis mohl myslet, že to je dobrý nápad? Anebo jinak; kdyby to byl film o nástupu nový, lepší rasy k moci nad planetou Zemí z pohledu jejích příslušníků, mohlo to být super. Ostatně, podstatně skromnější pokus o něco podobnýho jsme viděli v roce 2013 v Mrtví a neklidí (Warm Bodies, režie Jonathan Levine), která sice nijak neoslnila, ale už pro nápaditý námět vyprávět příběh očima zombie teenagera má plusový body k dobru.
Jenže tak to není, že jo? Natočil jsi další snyderovský maglajz, což byla svébytná a zajímavá věc asi před deseti lety. Ano, v Sucker Punchi bylo skvělý klouzat mezi žánry, užívat si vizuál na pomezí filmu a počítačový hry na úkor příběhu, a ještě to dělat ve společnosti silných ženských hrdinek. A tady to skvělý není. Jak chceš cokoliv posouvat nebo vůbec točit nový filmy, když se sám nehneš ani o píď? Armáda mrtvých je šílená a bolestivá nuda. Vsadit v úvodních titulcích na model z Watchmenů a využít je jako expozici by fajn nápad, ale proč pak teda musíme dalších 49 minut sledovat, jak se tým protagonistů dává dohromady a co je k tomu motivuje? Mě sakra nezajímá, že Drax musel zabít vlastní ženu a trestá se za to tím, že dvanáct hodin denně obrací burgery. Ať popadne motorovku a okamžitě začne řezat slintající hlavy! Jenže to by sis pak nemohl hrát na to, že je to něco víc, než to je, co? Ach jo.
Já ti do jistý míry rozumím. Několikrát jsme viděli, že i v rámci brakových žánrů se dá dělat velká filmařina. Jedním příkladem za všechny budiž batmanovská trilogie Christophera Nolana. To je ten chlapík, jehož fotku máš nalepenou ve svým motivačním deníčku. Ale abys mohl natočit něco takovýho, chtělo by to výrazně, ale výrazně lepší scénář, silnější charaktery i obsazení a taky schopnost jasně se rozhodnout, o čem to má vlastně být a pro koho přesně to točíš. Kdybys Armádu mrtvých stavěl na takových základech, patrně bys ani nepotřeboval tu mimořádně otravnou Furiosu z Wishe, která doslovně vysvětluje každou prkotinu. Myslíš si, že tvoji diváci jsou hloupější než tvoji zombíci? I kdyby ano, takhle okatě to najevo dávat přece nemůžeš.
Je škoda, že sis před začátkem natáčení Armády mrtvých nepustil Vlak do Pusanu z roku 2016. Bohužel pro tebe, já to viděla asi tři dny před tou tvojí kašičkou. Kamaráde, to ti je tak dobrý film! Taky tam mají rychlý zombíky, taky je to rodinný drama… A je to boží. Stálo to o 80 milionů dolarů míň než Armáda, vešlo se to do stodvacetiminutový stopáže – a přitom totální nářez! Ve stínu Pusanu tvůj výplod nemohl obstát. Doporučuju.
❤️ Podpořte nás přes Buy Me a Coffee.
Cože? Že je ti jedno, co si myslím, protože to neděláš pro nás, fanoušky, ale abys zarobil a umělecky se vyjádřil? Ale v tom proslovu před Snyder Cutem jsi říkal něco jinýho! Navrhuju sbalit ženu a děti a odjet na dlouhou dovolenou. Vrátíš se za pát let jako lidská studnice nápadů, která zároveň zrovna neprochází manickou fází a má soudnost. Třeba pak konečně natočíš něco skvělýho a v Googlu při zadání tvýho jména nebude jako první vyskakovat otázka „Why si Zack Synder famous?“
Fandim ti, draku. To dáš.
P. S. To „drama o fotografii, kvůli které se dvojice mužů vydává do válkou zmítaného Afghánistánu,“ který právě točíš… To je jenom nějaká sranda, ne? Netočíš to jakože… doopravdy? Zacku??
Baví vás KATMAG? Přihlaste se k odběru a všechny nový texty vám budou pohodlně chodit přímo do mailu: