Žánrové klenoty: Pod kůží
V hypnotickém sci-fi snímku z roku 2013 si Scarlett Johansson navlékne masku umělé lidskosti, která se jí brzy zaryje hluboko pod kůži.
Na Zemi se objeví mimozemská entita. Místo toho, aby ale zavítala do libovolné americké metropole, usadí se ve Skotsku. A místo aby se pokoušela ovládnout svět, vezme na sebe podobu atraktivní ženy (Scarlett Johansson), jejímž prostřednictvím začne vábit a zabíjet osamělé a nicnetušící muže.
Pod kůží (Under the Skin, 2013) natočil britský reřisér Jonathan Glazer jako volnou adaptaci stejnojmenného románu Michela Fabera z roku 2000. Glazer začal na filmu pracovat už v roce 2004 a jeho přípravou strávil skoro celou dekádu. Cílem pro něj bylo vyprávět sci-fi příběh z pohledu mimozemské bytosti, která s lidstvem interaguje jako s něčím zcela cizím a neuchopitelným, a tato interakce ji samotnou postupně mění.
S hollywoodskou hvězdou na skryté kameře
Pro co nejautentičtější zachycení obyčejných lidských životů a reakcí byl Glazerův snímek z velké části natáčen skrytou kamerou ve skutečných lokacích a s využitím neherců a náhodných kolemjdoucích. Do role tajemného motorkáře, který na mimozemskou entitu v průběhu filmu zdánlivě dohlíží, byl obsazen skutečný motocyklový závodník. Muže postiženého neurofibromatózou, jehož si entita vyhlídne jako jednu ze svých obětí, ztvárnil aktivista, který s tímto genetickým onemocněním skutečně žije. A když bylo do finálního aktu potřeba najít dřevaře, se kterým se entita střetne, ujal se jí majitel lesního pozemku, na němž se dané scény natáčely. Pod kůží je plné náhodných tváří do takové míry, že českému divákovi mezi všemi vedlejšími rolemi v paměti nejvíc utkví Kryštof Hádek, který se tu mihne jako český turista.
Jedinou a zcela klíčovou výjimkou v jinak zpravidla neznámém obsazení Pod kůží je samozřejmě Scarlett Johansson. Ta se řadí nejen k nejslavnějším a nejúspěšnějším hollywoodským herečkám současnosti, ale zároveň je často považována i za jednu z nejatraktivnějších celebrit na světě. Samotná její přítomnost je ve filmu proto silně nápadná a Johansson v mnoha scénách skutečně působí jako bytost z úplně jiného světa. I přesto byla ale během natáčení ve skotských městech rozpoznávána jen velmi zřídka – kolemjdoucí totiž zpravidla nevěřili, že by se skutečně mohlo jednat o ni.
Sexuální objekt (a)sexuálním predátorem
Obsazení Scarlett Johansson v nízkorozpočtovém britském snímku je přitom klíčové a funguje na několika rovinách. Její postava projíždí skotskými městy a vesnicemi v neoznačené bílé dodávce, která obzvlášť ve filmovém médiu platí za univerzální symbol únosců, násilníků či sériových vrahů. Díky svému atraktivnímu vzhledu ale mimozemská entita zároveň nemá vůbec problém lákat muže nejen do dodávky, ale později i do opuštěného chátrajícího domu, kde se stávají jejími oběťmi. Film tak nabízí zajímavý kontrast k obecnému vnímání sexualizovaného násilí. Zatímco v reálném světě jsou sexuálními predátory zpravidla muži, kteří degradují ženy do pozice sexuálních objektů, mimozemská entita je naopak predátorem, který se v rámci hledání obětí za sexuální objekt sám vydává.
Film se přitom nijak nezajímá o detaily toho, jak se entita ocitla na Zemi, z jakého důvodu a jakým způsobem zabíjí nebo proč jsou jejími oběťmi výhradně muži. Pod kůží neobsahuje v podstatě žádnou expozici a nabízí pouze minimum dialogů. Scény, ve kterých entita chytá muže do pasti, navíc nepřipomínají ani tak sci-fi přehlídku mimozemských technologií, jako spíš uměleckou abstrakci. Film se místo budování svého fikčního světa soustředí na vytváření velmi intenzivní, osamělé a ponuré atmosféry. Díky využití skryté kamery se velká část snímku skládá z dlouhých statických záběrů, které mu obzvlášť ve spojení s excelentním soundtrackem skladatelky Micy Levi dodávají až hypnotický a éterický nádech.
Krize identity těla i duše
Ani jedenáct let po uvedení není Pod kůží masově známým titulem. Pokud se do obecného diváckého povědomí vůbec nějak dostalo, tak zpravidla proto, že je to „ten film s nahou Scarlett Johansson“. I přes nezpochybnitelné sexuální motivy táhnoucí se napříč celým snímkem, je však scéna, ve které se nahá entita prohlíží v zrcadle, vlastně silně asexuální. Čím více času totiž mimozemská bytost tráví na Zemi, tím bližší a zároveň zmatenější vztah má k umělé lidské kůži, pod kterou se skrývá, a která se chtě nechtě stává součástí její vlastní identity.
Zatímco motivy prozkoumávání lidskosti z nelidského úhlu pohledu mají až existenční nádech, na konkrétní otázky objevování svého vlastního těla lze nahlížet i optikou transexuality a genderu obecně. Vnímání mimozemské bytosti sebe samé v průběhu filmu můžeme navíc chápat jako metakomentář na to, jak je Scarlett Johansson vnímána společností. Johansson je nadaná herečka, ale zároveň je i globálním sexsymbolem – jak se tyto dva aspekty její identity vzájemně ovlivňují? Úspěšné prezentování jednotlivých motivů filmu závisí téměř výhradně na jejím talentu, jeho rozpětí je přitom formou snímku značně limitované. Ve většině scén má především vypadat „dobře na kameře“ s minimem replik nebo interakcí s jinými herci. Kdyby do takto minimalistické role nedokázala vnést potřebnou hloubku, Pod kůží by nikdy nemohlo fungovat.
Přihlaste se k odběru newsletteru KATMAG a všechny nové články i podcasty vám budou chodit rovnou do mailu.
Baví vás, co jste si právě přečetli? Tak to sdílejte.
Sledujte KATMAG také na Threads a na Instagramu.