Smrtelné zlo: Probuzení se zaryje pod kůži nejen kuchyňským struhadlem
Nový film z kultovní hororové série nabízí potoky krve, porcování lidských těl i úzkosti z neplánovaného těhotenství.
Přesně deset let po uvedení předělávky filmu, který odstartoval legendární sérii Evil Dead (česky někdy jako Lesní duch, jindy jako Smrtelné zlo) přichází do kin Smrtelné zlo: Probuzení (Evil Dead Rise, 2023) irského režiséra Lee Cronina. Spíš než remakem nebo rebootem chce nejnovější přírůstek do hororové franšízy být první vlaštovkou potenciální antologie, v níž se tvůrci ujímají základní premisy původních filmů a tu převypravují ve vlastních reáliích a s čerstvými motivy.
Z opuštěné chaty, která je pro sérii ikonická už od prvního Lesního ducha (The Evil Dead, 1981), se tak příběh nového filmu přemisťuje do chátrajícího losangeleského činžáku, kde mladá hudební technička Beth (Lily Sullivan) navštěvuje svoji starší sestru Ellie (Alyssa Sutherland) a její tři děti. Přestože vztah obou sester je už delší dobu chladný, Beth nyní v Ellie nyní hledá oporu; zjistila totiž, že sama neplánovaně otěhotněla a neví, jak se s novou životní situací vypořádat.
❤️ Podpořte nás přes Buy Me a Coffee.
Motivy strachu z mateřství, nečekaných změn ve vlastním těle a hlubokých generačních traumat film nastiňuje už v prvních minutách. Jakmile ale dojde k nevyhnutelnému probuzení temných sil, jsou všechny tyto úzkosti amplifikovány a hlavní hrdinka jim musí čelit, jako by na tom závisel její život (protože do jisté míry skutečně závisí). Smrtelné zlo: Probuzení tak přistupuje k hororovému žánru jako k nástroji, skrze který můžeme konfrontovat naše osobní či společenské děsy. Tento trend je v současnosti velmi populární (a konkrétně v kontextu ženské optiky se mu tady podrobně věnovala Kateřina), zároveň ale nijak zvlášť nový.
Povýšený horor s nízkými pudy
V určitých kruzích hororových fanoušků je tento přístup označován poněkud nešťastně jako elevated horror. To implikuje, že hororové filmy, které svou nadpřirozenou zápletku patřičně neuvozují do kontextu hlubšího alegorického poselství, by vlastně měly být pod divákovu úroveň. Přestože jsou vážné emoční motivy těžištěm Croninova nového filmu, pořád se zároveň jedná o součást série Evil Dead, která je naopak známá svou až infantilní láskou k šokujícím a béčkovým aspektům žánru.
Díky tomuto kontrastu Probuzení celou otázku povýšeného hororu vlastně zajímavě obchází, protože nám připomíná, že hlubší narativní přesah se s krvavým spektáklem vzájemně nevylučují a nikdy nevylučovaly. Horor jako žánr nám vždycky pomáhal čelit vlastním strachům a nejistotám v bezpečném prostředí absurdně nadnesené reality. Platí to pro různé verze Invaze lupičů těl, platí to pro klasické zombie filmy George Romera a koneckonců to platí i pro původní Evil Dead Sama Raimiho, jehož ústřední hrdina Ash Williams (Bruce Campbell) se v prvních dvou filmech musí z role bezbranné oběti sužované temnými silami probojovat až ke statusu ikonického hláškujícího démonobijce.
Pilování zaběhlého formátu
Přestože se originální Raimiho trilogie proslavila mimo jiné i mistrným křížením hororu a komedie, Croninovi se daří hrát naopak skoro výhradně na vážnou notu a snahu diváka pobavit režisér nahrazuje urputným a místy až groteskním šokováním všech jeho smyslů; ať už s využitím obligátní motorové pily nebo více znepokojivého kuchyňského struhadla. Probuzení v tomto ohledu do jisté míry připomíná zmíněný remake Fede Álvareze Lesní duch (Evil Dead, 2013), vážnou a napínavou atmosféru ale buduje podstatně líp.
Zatímco v Álvarezově předělávce čelila temným silám pětice vcelku nezajímavých charakterů, Cronin si naopak dává záležet, abychom s jeho hrdiny mohli skutečně sympatizovat a soucítit. Abychom se báli jak o jejich životy, tak i jich samotných, když je ovládnou démonické síly. Oba snímky sice trpí společným neduhem generického vzezření posedlých postav, Cronin jim ale aspoň vrací určitou dávku osobitosti a nepředvídatelnosti. Álvarezovi nemrtví oproti tomu většinou připomínali jen standardní filmové zombie.
Když Smrtelné zlo: Probuzení vstoupilo do světových kin a vzápětí bylo jasné, že se bude jednat o komerční hit, sám Campbell se nechal slyšet, že „s takovým úspěchem bychom se mohli dočkat nového Evil Dead filmu co každých pár let“. A pokud by si série zachovala antologický nádech, který naznačilo právě Probuzení, mohlo by se jednat o skutečně zajímavý směr.
Potenciální následující díly by se totiž nemusely snažit předčit Cronina v tom, čím byl zajímavý jeho film. Naopak by se mohly vrátit ke komediálnějšímu přístupu Raimiho Smrtelného zla 2 (Evil Dead II, 1987) a Armády temnot (Army of Darkness, 1992) anebo přijít se zcela novou vizí. Rozhodně by to pro celou sérii byl příslib zajímavější budoucnosti, než zase nutit dnes už čtyřiašedesátiletého Campbella narazit si na zápěstí umělou motorovou pilu a topit se v hektolitrech rudě zabarveného kukuřičného sirupu.
Přihlaste se k odběru newsletteru KATMAG a všechny nové články i podcasty vám budou chodit rovnou do mailu:
Baví vás, co jste si právě přečetli? Tak to sdílejte.
Sledujte KATMAG také na Twitteru a na Instagramu.
 | A guest post by
|